Ahoj všichni!

Dnes jen velice krátce. Však tušíte, není čas a vůbec...
Je to zajímavý (=děsný), ale co jiného jsem mohl čekat. Zřejmě tu zůstanu oba 2 roky bez stěhování. Budu hrdý na bojové tradice našich letců..., paragánem nebudu. Velitel je mladší než já (ještě, že jsem nepříšel o něco starší, to by se nedalo vydržet), na pokoji je nás asi 16. Přísaha bude asi kolem 29. října (=sobota), zůstane-li aspoň 1 z vás i v neděli, měl bych v neděli asi taky vycházku. Všude hrozný zmatek, 2 hodiny se na něco čeká a pak se něco musí udělat za 2 minuty. Ranní rozcvičky jsou děsný, dneska jsem skoro zvracel (po doběhnutí). Plánovaná večerka má být v 21.30, budíček máme v 5.30. Nic neposílejte, nic nepřivážejte (kromě dopisů a peněz), nemám kam dát ani tabulku čokolády. Je fajn, že máme aspoň trochu hezké počasí, na začátek. Psát můžete tak do 24. října na adresu:
voj. Jan Czerný
VÚ 6918/4
796 01 Prostějov
Pak vám řeknu, jak dál.
Už si mě zapamatovali (budu při pochodech buzerován, ale co...) při pochodu, neustále pletu nožky.
Ostříhanej jsem ještě celkem slušně, jsou tu i horší případy.
Jak se pozná starší voják od mladšího?
Vyšší politickou připraveností!
(...spíš něčím jiným...)
Je nás tu asi 110 nováčků, různorodé složení (vzděláním, trestán/netrestán, atd.), z Prahy jsem tu pravděpodobně sám, zatím se tu příliš mezi sebou neznáme, ale vypadá to, že to mohlo být i horší...
Pro dnešek se s váma loučím, nebudu psát, že se mám dobře, ale vydržet se to zatím dá.
Ahoj
vojín Honza

Ahoj!

Dnes měl být volnější den a trochu odpočinku, ale jsem utahanější, než jindy. V prvních měsících to pro nás, „zobáky“, příliš neplatí.
Hned za plotem u naší budovy jezdí vlak, stokrát si představuji den, kdy s ním odsud odjedu naposledy. Nikdy nevím, kdy budu mít čas napsat znovu, tak mějte třeba trpělivost. Píšu značně roztříštěně, jsem rád, že mám chvilku oddych a nejradši bych si lehl do postele a spal. Tomu novému seriálu  nevěřte, velmi mnoho se liší od skutečnosti. Jen to řvaní je stejné. Umývárky, jak byly předvedeny, se nám zdají jako soukromé lázně kuvajtského šejka. Je nás tu 111, pokoje jsou stísněné, na WC je 5 mušlí, na umývárce 10 kohoutků, sprchy téměř netečou - dovedete si jistě představit, jak to tu ráno a večer vypadá. Rozcvička není „lehké poklusávání a rozcvičení“, ale prudký běh tam a zpátky 1 km na letiště, kliky, žabáky, dřepy...4 x opakovat. Nějaké sednutí nebo snad dokonce lehnutí na postel neexistuje. V televizi byli všichni vlasatí jak komety, my vypadáme jak trestanci. Už ničemu nevěřte! A buzerace, buzerace, buzerace. Ale vydržet se to dá. Horší to zřejmě bude za měsíc na rotě. Třetí četa je protekční, první je průměrná, druhá nejhorší . Hádejte, ve které jsem já! No jistě, v té nejstrašnější! Neumíme pochodovat, nenastupujeme, porážíme ve fotbale své velitele atd, atd...jsme tudíž také nejvíc sekírovaní, běháme v kanadách do zemdlení, otravujou nás.
Dneska večer mám pravidelné rajóny - WC a také zítra ráno. Tak budu šůrovat. Už jsem pochopil jednu ze zásad - nikde se neukazuj, nebuď iniciativní, kde můžeš, tam se ztrať.
Pokouším se všechno nějak si vysvětlit, každou buzeraci, práci, nepříjemnost - zatím se to celkem daří. Chápu jako nezbytnost přísnost, pořádek, běhání, blbnutí na placech, řvaní mazáků atd., ale jsem naštvanej, když vidím, že pro určité osoby je vojna a mazácká nadřazenost jediným naplněním života a radostí. Naštěstí těch normálních je tu 99% .
Přísaha bude s největší pravděpodobností 29. října. Přivézt mi můžete: Moje kleštičky na nehty (jsou pověšené pod mými klíči na svazku dalších dvou hloupostí - ty jsou ostré)!, dopisní obálky + papír + známky, skládací nůž, přišlé dopisy, žvejkačky, peníze, čokoládu atd...snad to ještě upřesním (tuž. baterie do rádia). (Kartáček na zuby + pastu) + Vitacity nebo něco podobného na limonády. Pěnu na holení ve spreji.
Pozdravuji také babičku, dědu, Slávku, Lenku a všechny další.
Kamarádům a kamarádkám vyřizuji, že zatím není na psaní čas. Až později...
Už jsem objevil 3 další Pražáky. Zatím končím, je další nástup...
Mějte se dobře
zdraví
(vojín) Honza

Ahoj všichni!

Kromě čísla dnes žádná změna. Dostal jsem od táty první dopis, děkuju, každý dopis je takový malý únik z vojny, pozdrav civilu. Neposílejte zatím žádný balíky, peníze také ne. V pátek budeme brát žold - něco kolem stovky. Každý den je tu „nekonečný seriál - TV Noviny“, odebíráme Rudé právo ® tak uvítám zejména zprávy z jiných zdrojů (Už se celý týden trápím s tím, jak se píše „jiný“ - jedno „n“ nebo dvě?) .
V současné době mě nejvíc trápí brzké vstávání and následující rozcvička. Takže ráno je nejhorší. Přestože spíme 8 hodin, jsem dost unavený a říkám si, že by to chtělo jednoho odpoledního „šlofíčka“. Pak bych byl OK. A nožky bolí. Dnes jsem „za odměnu“ dostal vyčištění ucpaných záchodů. WC-papír neexistuje a tak je tam „plomba“ každou chvíli. Strávil jsem tam skoro celé sporé osobní volno. No humus. Bojím se teď, že celá moje četa mě umlátí, jestli budu na nástupech smrdět. Ha, ha. Teď je 19.15, za 1/4 hodiny si dojdu na TV novinky, pak trochu volna a čištění kanad, večerní nástup, opláchnutí a šup do spacáku. A ráno zase zima, fofr, zmatek, ospalost, rozcvička. Ach jo.

Tak já jdu na tu televizi. Zdravím všechny! Těším se na zprávy od vás.
Zdar
Honza

Ahoj všichni!

Včera jsem dostal dopis od mámy, babičky, dědy a dneska od Evy. Za oba moc děkuji, není zatím v mých silách odpovídat jednotlivě, tak snad vezmete zadobře alespoň tyhle „oběžníky“.
Upřesňuji ještě přísahu: sobota 29. 10 v 11.00 na náměstí v Prostějově.
Budu vděčný, přivezete-li mi ještě nový zubní kartáček, šumáky a nové žiletky do holících tyčí (systém II).  A záchodpapír!
To, jestli zde zůstanu i po přísaze, se poněkud zamlžilo. No, uvidíme.
Ve středu jeli dva kluci do Brna k tribunálu (jako pozorovatelé). Soudili tam 9 vojáků z našeho útvaru  za šikan. Nějaký podobný soud byl i před půlrokem. Faktem zůstává, že v přijímači je zatím klid .
Stále pilujeme pořadový, občas střílíme, tu a tam se prospíme při polit. školeních. Počasí je tu v podstatě ideální, sluníčko + teplo, co víc si můžeme přát.
Je 16.31, sedím před rotou, moje četa vedle zkouší písničku „Přes spáleniště“ - to, že se třesou okna a hudebníci, to snad nemusím zdůrazňovat. O kus dál kouří velitelé, na place pochoduje nechvalně známá 3. četa - zase chtějí být nejlepší. Blíží se večeře. Je celkem klid a pohoda. Vzácné chvilky.
Co se týká jídla, čekal jsem to mnohem horší, ale poslední dny se vaří jak v interhotelu . Chutná, škoda jen, že musíme hltat - dost se spěchá (10 min. na celý oběd).
Stále mi vadí večerní a ranní zmatek, samozřejmě rozcvička + vstávání (ostrý běh k hangáru, bez rozhýbání kliky, dřepy, řvaní - to není na nic, radši fixlujeme, chybí dobrá nálada).
18.03 - už je po dobré večeři.
Sedím v PVS (politicko-výchovná světnice) a mám veget. V těchto krátkých okamžicích si člověk uvědomuje, jaký klídek ho čeká ve druhém roce, zvlášť půlroce. Nicméně, to je zatím pěkně vzdálené.
Dnes večer mám rajóny v místnosti velitele roty, což je velmi slušný flek - čisto, teploučko, hraje rádio. Totéž zítra ráno - a také fajn - po rozcvičce se nemusí člověk tolik honit, protože namísto nástupu zůstává v budově.
A copak je doma nového? Doufám, že návštěvy jste zvládli bez potíží, taktéž „moštovou sezónu“ v Nové Vsi. Těším se na zprávy.
Začíná mi trochu vypínat mozek. Dnes ani ne proto, že bych byl unavený, ale spíše proto, že si nemůžu sám organizovat čas. A také proto, že musím být pořád ve střehu a nic nezaspat.
A abych končil optimisticky, je třeba přiznat, že se tu užije i trochu legrace.

Pro dnešek zdar! Zdar! Zdar!
Ahoj
Honza

Ahoj všichni!

Jsem krátce po snídani, sedím v PVS, dívám se na Studio kamarád a očekávám nástup na exkurzi do síně tradic prostějovského Agrostroje.

Pondělí 17. 10. (717)

No vidíte, tak to na vojně chodí. Od včerejška rána do dnešního pozdního večera jsem se nezastavil. V neděli jsme celé odpoledne nacvičovali BOPO . Byl to nádherný zmatek. Špatné je to, že teď může být poplach kdykoliv. Třeba dnes v noci. (Dostal jsem dopis od Slávky. Dik. Žvejky došly)

Úterý 18. 10 (Poplach nebyl - tak až zítra) (716)

V pondělí se stávalo dokonce v 4.30 a jelo se autobusem na střelby. Po příjezdu až do večerky jsme pak  čistili zbraně. Píšu teď dost stručně, je stále fofr. To neznamená, že bych zapomínal na sladký domov, pochopte to. Ještě ke Slávčinu dopisu. Při odevzdávání samopalů na rotách jsme dostali první lekci, jak to tam vypadá. Na přijímači je dost fyz. námahy a rychlost, šikan ale v podstatě žádnej. Zato na rotách....nebudu o tom zatím mluvit. Na první pohled to vypadá dost k nevydržení, zvláště po psych. stránce. Uvidíme.
Teď budu končit, abych mohl dopis poslat a vy měli zprávy. Napíšu zase co nejdřív a co nejvíc
Mějte se dobře
Ahoj
Honza

Dnes jsem také dostal pohled mámy a p. Barešový z Nitry

P.S. Na přísahu mi přivezte i nějaký Mlaďák atp. (A záchod-papír ) Dik.
11.00 náměstí
pravděpodobně 14.00 začátek vycházek (informujte se ještě!)

Ahoj všichni!

Dnes jsem obdržel dopis od mámy i od táty. Děkuju. I když ten mámin přišel vlastně už včera, ale nenašel jsem ani minutku času, abych ho alespoň otevřel.
V poslední době přestávám nějak stíhat. Způsobeno je to jednak hustotou výcviku, čištěním samopalu, především však díky mimořádným brigádám v kuchyni. Dvakrát jsem byl „vybrán“ na loupání brambor. Před nás bylo předhozeno 7 pytlů a byli jsme vyzváni k pilnosti. Pracovali jsme od 18.00 až do 22.45, tudíž  jsem přišel o osobní volno, sledování TV Novin, čas určený k mytí atd. A protože během dne není prakticky volno, jsem dnes vlastně o 2 dny opožděn, je třeba zařídit spoustu věcí....
Dnes ráno v 3.30 zazněla píšťalka a byl vyhlášen můj první noční „BOPO“. Přestože oči mžouraly a mozek se vzpamatovával z divokého snu, podařilo se mi vejít do časového limitu 10 min. Ale byl to fofr.
V noci teď často dostávám křeče do lýtek, což mne štve, neboť vždy strávím hodnou chvilku hledáním strategického postavení. Myslím, že také táta to zná velmi dobře.
Ještě k těm bramborám. Po krátké instruktáži („co to škrabeš, zobane, takhle to nebudeš mít nikdy hotový, musíš to řezat!“) jsem jel jak drak. Je mi jasné, že za podobné „loupání“ bych nebyl zřejmě doma pochválen, ale tady to jinak nejde. Příklad:
1. brambor před oloupáním                                         2. brambor po oloupání
 
 
 
 

A abych potvrdil pověst nešiky, říznul jsem se do prstu. Jsem moc zvědavý, za jak dlouho to sroste.
Před malou chvílí se mi podařilo zachytit okamžik toku teplé vody. Byl to jen krátký okamžik (cca. 3  min), ale stačil jsem se rychle svléknout a skočit do sprchy. Velmi osvěžující! A též potřebné, dnes se tu objevil první případ svrabu.....
Venku je čím dál tím větší zima, začínáme topit v pokojích.
Hned za naší budovou je malé smetiště. V noci se nedoporučuje tato místa navštěvovat, je zde velký počet krys a potkanů. Včera večer po rajónech jsem musel vynést popel a nebylo mi moc dobře, když všude kolem mně to šustilo a přes tenisky přebíhali 25 cm tvorečkové . Fujtajbl!
Jinak pochodujeme a cvičíme jak blbečci. Přísaha se blíží....
Potřeboval bych přivézt nějaké psací náčiní (dopisy + dop. papíry), holící čepelky, (kart. na zuby), pěnu ve spreji (+ nůž!). Jídla příliš nevozte, většinu bych zřejmě nesnědl já.

Sobota 22. 10. 1988 (712)

Dnes jsem dostal rekordní rychlostí dopis od mámy (poslaný v pátek). Ohledně přestěhování ÚSOLu: jsme zvědavý, kam budu jezdit, až si zase máma zapomene doma brýle!
Sobota je pravidelně hospodářským dnem, uklízí se, šůruje. S kamarádem jsme pracovali na svobodárně, pak se přesunuli na střechu a zametali. Teď je 16.05 a opravdu klid na pokoji. Kluci kolem mně čtou, píšou dopisy, hraje kytárka. Zase je pohoda.
Četli jste zprávy z polských univerzit, kde studenti odmítají vojenskou přípravu, politickou ekonomii a další předměty? Budu rád, když před blížícím se výročím  zapnete občas  rádio na KV  a při přísaze mně informujete, co nového se děje u nás i ve světě.
Už jsme též překonávali parašutistické cvičiště, plazili se v mokré trrávě, běhali na pahorek a zase dolů.
Zítra máme soutež v pořadovém zpěvu, naše „slavná“ četa si vybrala píseň „Sama královna“. Třeba  i poprvé v něčem zvítězíme.
Foťák přivezte. Na náměstí bude naše rota, paragáni i kluci z jízdního. Po přísaze musíte zajít na bránu a vyžádat si mně. Asi tam bude pěkný zmatek.
Všem kamarádům (-kám) napíšu až po převelení (kdyby se ptali).
Na francouzštinu není vůbec čas (a dlouho nebude), každým dnem cítím, jak něco zapomínám. Zvlášť mluvit. Je to škoda, i korespondence nebude asi příliš intenzivní, do pytle!
Jsem překvapenej, kolik lidí tady na vojně kouří. Odhaduji to tak na 75-80%.

Neděle 23. 10. 1988 (711)

7.04 ráno, mám za sebou vstávání, umytí zubů, oholení, obléknutí do maskáčů, komínky z pyžam, vyčištění kanad a před sebou snídani. Píšu v šatně, dopis opřen o skříň. Do pokoje nemůžu, šůruje se tam. Venku je strašlivá zima a mlha. Při rozcvičkách není díky ní na člověka tolik vidět.
Teď až do přísahy už nebudu psát.
Když ta sat. anténa je tak ošklivá u souseda, nešlo by udělat podobnou hrůzu i u nás? Je vidět, že jí lze jen vystrčit z okna, není třeba tahat něco na půdu....
Krátce po desáté jsem byl vybrán na brigádu. Jeli jsme na nádraží, kde byl přistavěn vagón s vápnem. A skládalo se. Po ukončení práce jsem byl bílý nejen na povrchu, ale i v cestách dýchacích. Pěkně to pálilo a tak jsme s velitelem zašli do restaurace na 1 prostějovský pívko. Chutnalo náramně.
Tak to je pro dnešek všechno, moc vás pozdravuji a těším se na shledání v sobotu!
Ahoj
Honza

Nazdar všichni!

Doufám, že jste dorazili šťastně domů. Já také. I když jen do kasáren. Navštívil jsem expreso, dal si kafe a zhlédnul filmové představení v bijásku.
Dnes jsme se přestěhovali na rotu. Obtěžkaný spacák jsem téměř neunesl. Zatím je klid, týden je generálský dozor, později se uvidí.
Psát můžete na adresu
voj. Jan Czerný
VÚ 6918/1
Prostějov + PSČ
- změna je tedy jen v čísle za lomítkem.
S dopisy od mně to teď bude zřejmě slabší. Ale špetku času snad vždycky najdu.
Blahopřeji Lence k narozeninám a ať se na mně nezlobí, že jsem zapomněl.
Děkuju, že jste se na mně přijeli všichni podívat. (+ nahrávku od Slávky a Lenky + song)
Mějte se dobře, civilisti, nevojáci a záložníci
Ahoj
Honza

Ahoj všichni!

Je 16.15, skončil hosp. den (uklízení) a je zase trošku klidu. Hned úvodem je třeba říci, že původní adresa (VÚ 6918/1) už patrně nebude dlouho platit. Z 1. roty jsem zcela nečekaně převelen na rotu třetí (VÚ 6918/3), ze strážáka pravděpodobně na „PHM“ - pohonné hmoty a možná v nejbližších dnech odjedu na cirka měsíční kurs, snad do Bechyně. U každého slova jsou nejméně tři otazníky, jednoduše řečeno, nevím skoro vůbec nic, všechno jsou jen dohady a drby. Zatím tedy moc nepište, čekejte na další informace, Jestliže jste už něco poslali, bát se nemusíte, nakonec to určitě dostanu.
Co se týká vycházek - jestliže někdo přijede na návštěvu, mělo by to být bez problémů. Je třeba se jen dobře domluvit předem - abych neměl službu či jinou nepříjemnost.
Před dvěma dny se mi to „překulilo“ - ze sedmi na pouhých šest set. Hurá!
Ve čtvrtek zvonil budíček už v 5.00. Po snídani následoval odjezd pro munici. Celých šest hodin jsme přendavali 40-75 kg bedny. Neuvěřitellná fuška.
Pátek byl zase celý ve znamení kuchyně. Strávil jsem tam nádherné chvilky od 13.30 do 17.45 a poté od 18.30 do 23.45.
Též jsem obdržel pohled od mámy z jejího pobytu v lázeňském prostředí.
V pátek jsme my „nováčci“ nestihli ranní nástup. Bylo to způsobeno zmatkem ve velení a organizaci - nicméně vysvětluj něco lampasákovi. Trestem se stala tzv. barevná hudba - kmitání - nácvik všech oblékacích činností (pyžamo - tepláky - maskáče - vycházkové šaty) rychle za sebou, s minimálními časovými limity, maximální kontrolou ustrojenosti a pořádku a ve všemožných kombinacích. Zpotil jsem se, jedna čest. Dnes ráno jsem se v 9.00 opřel o koště, tři hodiny jsem prováděl venkovní rajóny, poté jsem zameták na chvíli odložil pod strom a zašel na café do Army. Velmi mi chutnalo. Listí padá pořád.
Už jsem se bál, že budu nucen požádat o nové hodinky. Jednoho dne „zůstaly opomenuty“ (zapomněl jsem je) na umývárce. Po snídani bylo místo prázdné. Hořce mé oči zaplakaly - „time“ je zde velmi potřebný a důležitý, skoro nezbytný. Už jsem se s nimi rozloučil, když přišel jeden hoch s tím, že je po ránu našel opuštěné a teď se dozvěděl, že je někdo shání. Takže velmi milé překvapení!
S tímto kladným postřehem se s vámi loučím
a zdravím všechny doma
AHOJ
Honza
Ozvu se zase co nejdříve

Ahoj všichni!

Úvodem adresa nového útvaru - (VÚ 9107/ZLP, Bechyně 391 65). Kurs by měl končit 7. 12. Do Tábora cesta v pořádku, i když s menším zpožděním. Do Bechyně (vystupuje se 1 nebo 2 zastávky před Bechyní) hlemýždí rychlostí, ale přesně. Objekt obrovský, od kasáren k hlavní bráně cirka 3 km a vůbec moc velký. My, kursisti, jsme ubytováni spolu, takže je to v pohodě. Strava prý nepříliš valná a navíc do ešusu. S tím opušťákem do Prahy je to dost zcela nereálné, spíš budeme mít nějaké vycházky (dodatečné upřesnění - pouze jednu).
Na telefonování nebyl čas. Nyní není čas ani na psaní dopisu. Přichází poručík a bude hodina. Brzo se ozvu, tento list je jen stručně informativní.
Mějte se doma dobře a brzo se všichni uzdravte.
Ahóój
Honza

Ahoj všichni!

Po včerejším úvodním dopisu pokračuji. Vánoce se blíží a já bych vás moc poprosil, zdali byste mi nemohli sehnat a poslat nějaké dárky do zahraničí. Vše zaplaťte z mých úspor.
- Pro hudebníka Lulu nějakou pěknou desku jazzu - obsahu spíše zábavnějšího - buď českou - máme dobré hudebníky v tomhle žánru - nebo záznam z nějakého našeho festivalu, kterých je teď u nás poměrně dost. Kdyby tam byla dost jazzová kytara (sóla, atp.), bylo by to ještě lepší.
- Pro Marii Peréz a 1 z Džibuti nějakou pěknou a typickou desku s českými koledami. Ona má ráda hudbu, pro něj by to mohl být zajímavý pohled na evropskou kulturu.
- Pro mojí rodinu - pro kluky takovou tu velkou rybářskou mapu Československa s fr. textem a vyobrazením ryb v místech, kde se vyskytují (vydal to někdy snad Čedok?)
- kdyby se našla nějaká menší brožurka o čsl. známkách - ve fr. s četnými obrázky (třeba o reprodukci uměleckých děl na našich známkách)
- Pro ní a pro něho, to jsem na pochybách, ať přemýšlím, jak přemýšlím, nemůžu na nic přijít, co by se jim z ČSSR líbilo. Možná nějakou hloupůstku ze skla (něco vtipného), keramiky - podobných drobností měli doma několik. Třeba teď s rozvojem malosoukromničení na předvánočním trhu něco naleznete. V žádném případě nekupujte knížku! - Ale desky poslouchají!
- Pro 2 a 3 z Džibuti bych naopak nějakou pěknou, menší, hodně obrázkovou knížku ze zimní Prahy přivítal (nebo taky desku?).
Byl bych také moc povděčen, kdyby jste mi poslali (nebo připravili na 7. 12.) několik (10) vánočních přání (z toho 1/3 nějakou zimní Prahu a zbytek kreslené) a několik kusů hezkých známek, kombinovatelných do patřičných hodnot (chtěl bych posílat ty přání v obálkách). Za všechnu snahu apráci s tím  vším spojenou vám předem děkuju a když k Vánocům nic víc nedostanu, bude tohle zařizování pro mně dost velkým dárkem od vás. Dík!
20. listopadu (neděle) bych měl mít tu jedinou vycházku zde, cirka od 2 hodin do večera. Pokusím se vám zavolat. Tatí, podívej se, prosím tě, do jízdního řádu, jaké vlaky jezdí 7. 12. (středa) z Prahy do Olomouce (odpoledne), kdy je příjezd do Olomouce a odtamtud pokračování na Prostějov.
Venku je celkem slušná zima, naštěstí v pokoji a na učebně funguje teplíčko. Zvlášť Péťa pochopí, jaký je tu veget (pro Slávku - veget=klid, pohodlí, bez práce, honění atd.), když mu povím, že rajón mám skutečně jen 1 x za 4 dny, ráno bez rocvičky a nástupu, v pokoji se může ležet na postelích, číst noviny, psát dopisy, poslouchat rádio atd. To vše musím zatím zaklepat.
Jinak je tu vidět, že útvar je skoro o 15 let starší než ten prostějovský (15 let), WC jsou prakticky odepsané, když teče voda (někdy totiž jen kape) je bez vyjímky studená atd...atd....
Pěkné je tu jen to, že  celý areál je ponořen do borovicového lesa, v létě to nemusí být špatné.
Mami, můžeš mi napsat i něco málo o Bechyni, abych si mohl vybrat, zda tam půjdu do hospody (či kina), nebo navštívím i nějakou pamětihodnost.
Péťo, nechceš si udělat 27. do Bechyně výlet? Podívat se, jak teče Lužnice? V tom případě by mě snad také pustili. Nutné to není, nicméně Bechyně je přece jenom blíž než Prostějov....
Dnes odpoledne jsme nasadili montérky a šli pomáhat vyklízet sklad. Mrzne, až praští, ale rukavice si mohu vzít až od 1. prosince, kdy podle rozkazu začíná zimní období. To víte, příroda se řídí podle lampasáků...
Když mi budete psát, připište k útvaru ještě púoznámku „kurs PHM“
Zatím vás zdravím
Ahoj
Honza

Ahoj všichni!

Dnes mě napadlo, že od října by se mohla Jitka klidně vrátit a podívat se po Československu. Jestli se nemýlím, tak nedávná amnestie se vztahuje právě na ní. Mami, měla bys jí to možná napsat - třeba o tom ani neví.
Budou ty fotky z Fr. do 7. 12. hotové? To by bylo moc dobře.
Péťo, doufám, že už konečně dáš staré programy do pořádku a pořídíš nějaké (dávno slibované) nové. Zkus sehnat „Ace of ace“ - je to prý dobré. A popostrč tátu k té parabole!

Neděle 13. 11. 1988 (690)

Překulily se sotva 2 dny a ležím na marodce. V sobotu mně začal bolet krk a dnes odpoledne jsem se odhodlal k doktorovi. Řekl mi, že mám angínu a že si týden poležím. Normálně bych nebyl proti, ale teď mi to vadí - kvůli kursu - abych ho vůbec dodělal. Budu dostávat penicilín do zadku. Kromě toho krku a rýmy mi není špatně - teplota večer  36,5°C - klídek.

Pondělí 14. 11. 1988 (689)

Ta teplota stále není - toť dobře. Zato v krku bolí dost. Ale je tu příjemný klid a člověk si odpočine.

Úterý 15. 11. 1988 (688)

Už je líp. Vypadá to, že 20. 11 na tu vycházku nepůjdu, ale až za týden 27. 11. V tom případě, kdyby chtěl náhodou kdokoliv za mnou přijet, bylo by užitečnější další neděli - 4. 12., nebo raději nějakou sobotu, volný jsem vždy od 14.00. Ale opakuji, nemusí to být, jen kdybyste se chtěli vyvětrat, nebo tomu přála nějaká náhoda.

Středa 16. 11. 1988 (687)

V krku už je to celkem dobré, ale zato zadek mám „řádně rozpíchaný“. Jinak se tu celkem nic neděje, mám čas přečíst si knížku a „znovunaučit se“ nějaké to fr. slovíčko. Nevím, jak mi tu budou chodit dopisy, zatím jsem žádný nedostal. Doufám, že ty moje chodí v pořádku - když je teď nemůžu házet sám.
Doufám, že jste všichni už zdraví a společně jste oslavili „dvousvátek“ u Jechů.
Zatím se loučím.
Zdar
Honza

P.S.
Čtvrtek 17. 11. 1988 (686)

Ještě jsem dopis neodeslal. Vypadá to, že už zítra půjdu zpět na rotu. Tak možná ta vycházka bude už tuto neděli? V tom případě by bylo fantastické, kdyby se udržela dnešní „l´hiver printanier (jarní zima)“ - sluníčko, modrá obloha, vlažná teplota!

Pátek 18. 11. 1988 (685)  PRŠÍ.....

Tak dneska skutečně balím fidlátka a odcházím z ošetřovny. Při vizitě přišli nějací pomocníci a říkali doktorovi: „Toho zvěrolékaře jsme našli, ale bez  mikroskopu to nejde určit. Vypadá to na vývojové stádium endoparazita“. Drželi přitom v ruce na talířku plátek masa - jednu porci z dnešních obědů. Dobrou chuť!
Večer 20.56 - jsem zase na rotě. Našel jsem dopis od táty. Děkuju. Tati, kdyby byl ten vlak v 15.41 „Ostravan“ na místenky, kup mi, prosím tě, 2 lístky na 7. 12. Dik. Vycházka bude asi až za týden nebo poslední neděli.
Péťo, počítače jsou úplně bez cla! A videokamery a rekordéry taky.
VÚ 9107/ZLP

Ahoj všichni!

Mami, mám k tobě prosbu. Nemohla bys mi na toho 7. prosince sehnat tak 5 knížek od fr. autorů (převážně klasických). Já bych si z nich 3 vybral a vzal do Prostějova.

Neděle 20. 11. 1988 (683)

Venku sněží, ale aspoň není taková zima. Včera i dnes pociťuji šílenou nudu. Není co číst (knihovna otevřená až v pondělí), nechce se mi psát, na poslouchání rádia jsem alergický, všichni kolem pospávají, ven se nedá jít. Vyhlídka na odpoledne neslibuje změnu. Všude letargie, nedá se nic dělat i nedělat. To jsou na vojně snad nejhorší dny. Neraďte mi fr. slovíčka, jakmile otevřu ten můj zápisník a podívám se popadesáté na tu stejnou stránku, jdu do mdlob. A do kolika věcí by měl člověk chuť, kdyby nebyl na vojně! Je to tu blbárna. Alespoň to rozčílení člověka trochu probudí a rozjitří.
Bylo by výborné, kdyby toho 7. 12. jsem se mohl doma vykoupat, bude-li dostatek času. Snad to vyjde.
Teď se jdu aspoň oholit.
Á, to pomohlo. Stačilo trochu studené vody a jsem nový člověk. Do toho otupění se dostávám často i trochu vlastním přičiněním. Chce to stále nějakou činnost a aktivitu, jinak mě místní prostředí a ovzduší přemůže. K čemuž zase není daleko, neboť měnic nenapadá. Ach jo!

Pondělí 21. 11. 1988 (682)

Včera večer jsem zašel do kina, ale byla to hloupost. Oproti tomu předvečerní klasika „Baron Prášil“ byla jedinečná - fantazie! Na to se lze dívat kdykoliv a v jakémkoliv věku. Škoda, že jsem musel předčasně odejít na nějaký blef do jídelny (moc dobře tu skutečně nevaří).
Dnes jsme se probudili a venku plno sněhu (poprvé, co neroztál). Sněžilo s přestávkami prakticky celé dopoledne. To, co se tu učíme, není příliš poutavé (samé čerpadlo, cisterna, olej), většině z nás je nejméně polovina věcí nepochopitelných, praxe minimální.
Na hodinkách 15.22 a již skoro nevidím na psaní, světlo v učebně nefunguje (hlavně, aby vydrželo topení).
Copak je nového v Praze? Pustili se zedníci už konečně do dalších památek? Již brzo vpadne vánoční shon do ulic, Slávčino rozhodnutí pozastavit prodej andělů je rozumné, jestliže se už sežene povolení, je třeba mít k dispozici i potřebný počet exemplářů k prodeji.
Též dlouho nepozoruji žádný pohyb v cest. ruchu. Systém výjezdní doložky zůstává stále stejný (kromě té maličkosti s rejstříkem), na pasech a vízech budou fronty jako každý rok. V každém případě je to stav nedobrý a jak věřím i neudržitelný. Nevíte o nějakých chystaných změnách?
Pojede Péťa v prosinci někam na hory? Věřím, že teď, když je bílé posvícení, nevydrží sedět tak dlouho u computeru....
Ostatně, Péťo, můžeš mi tu a tam posílat Zpravodaj film. klubu? Též doufám, že jste mi neodhlásili „Přehled filmů“, jenž jsem dostával poštou.
Co se týká těch zahraničních přání, ty budu muset samozřejmě sesmolit nějak sám. Ach jo.

Úterý 22. 11. 1988 (681)

Začíná mi docházet krém. Připadá mi, že je výhodnější, než Nivea, není tak mastný. Nebyl by doma ještě jeden?
Dnes jsem dostal dopis od táty i balíček od mámy. Konečně nějaké čtení (knihovna má zde dovolenou). Děkuju. Na vycházce jsem nebyl, půjdu tuto neděli 27. 11. Nikdo za mnou nemusí jezdit, opakuji, jedině, když budete mít chuť udělat si 3.-4. 12. výlet.
Tati, ohledně té desky - myslel jsem jazz! (Více než tu kytaru) a nějaký veselejší (nebo poetický). Všechno hraďte z mého rozpočtu. Nezlobte se na tátu, vezmete-li to i čistě jenom z ekonomického hlediska, je jeho „podnikání“ ziskové!
1, 2, 3 + Džibuti = číselné označení mých tří Džibuťanů!
Ta zpráva o stávce fr. pošťáků je zajímavá i tím, že se jí jistě zúčastní i papá Daudet.
Jistě jste slyšeli i zajímavou zprávu o zastavení sov. časopisu Sputnik a několika sov, filmů v NDR.
Děkuju za snahu okolo dárků a bech. průvodce.
Je 19.01, ležím na posteli a venku je hrozná zima (okolo -10/-12, odhaduji), jasno.
Ještě teď mám zkřehlé ruce a pero vynechává.
Petrovi Kadlecovi a vůbec všem dávejte adresu do Prostějova (VÚ 6918/3), né sem.
V neděli se pokusím zavolat. Doufám, že  tento dopis dojde do pátku a v pořádku.
Zdravím vás všechny
Ahóój
Honza

P.S.
Ještě jednu prosbu. V neděli 27. 11. od 20.00  (20.15?/20.30?) by měla být na „BBC“ beseda o živ. prostředí v ČSSR. Budete-li doma, mohli byste mi jí nahrát. Dik.

Ahoj všichni!

Přestože slunce svobody září jak blázen,  mám na rukou rukavice, na hlavě beranici a v očích nepříčetný pohled na nefungující výtopné těleso naší učebny. Teplotu zde v místnosti odhaduji na +10, venku +1/+2, tudíž jemně taje bělostná sněhová peřina, vytvořená tučnými krystaly během celé noci. Zase bude blátíčko!
Možná jste si ve včerejších TV Novinách všimli zprávy o návštěvě generálů z NATO v naší posádce (zřejmě první podobného druhu v ČSSR). Pro většinu vojáků to znamenalo studený oběd a zákaz vycházení. Ne tak pro nás, kursisty PHM. V otrhaných pracovních montérkách, se zarostlými bradami, různorodým obuvním vybavením a náhodnou pokrývkou hlavy jsme pochodovali po hlavních cestách kasáren a svorně se těšili na setkání s našimi úhlavními nepřáteli - už jenom kvůli jejich pestrým uniformám. Bohužel, pro nás též možná naštěstí, jsme nikoho nepotkali. I tak byla procházka „mrtvým městem“ nezvyklá a zajímavá.
Kolem 21.30 byl v TV zajímavý pořad o vzniku „dálnice“ středem Prahy - krásný příklad zpoždělého uvažování našich architektů - nebo spíše rozhodov. aparátů. Když pomineme odříznutí Nár. muzea od Václaváku, zmenšení parku, zbyde neustálé překročení normy hlučnosti azejména znečištění od výfuků aut o 400-500% nad normu. A tak daleko zase nebydlíme.....
Ale zatím se nacházím na čerstvéém jihočeském vzduchu!
Měl bych prosbu: Nemohli byste mi připravit zásobu vitamínu „C“? Děkuji.
V neděli mě čeká vycházka, příští neděli též (za odměnu) - tak už nemusíte vůbec jezdit. V Austrálii se rozmnožili králíci - víte to?
Je 10.44. Zadýchali jsme to tu na + 11,5°C.
Už jste všichni zdraví? Já mám stále rýmu - připadá mi, že člověka neopouští po celou dobu vojny - je to takový armádní bacil. Ale tak hrozná zase není.
Jsem zvědavý, jak si zase zvyknu v Prostějově na rozcvičky. Brrrr, hrůza.
Protože nám tu nedají žold, objevil se zcela mírný finanční problém. Byl by úplně vyřešen pouhou dvacetikorunou (stokorunou - dodatek z 25. 11.), zabalenou v dopisu (ne složenkou - trvá to moc dlouho). Doma vrátím.
Velitelský čas (-1:48) do obědu, začínám pociťovat kručení v žaludku. Někde jsem slyšel, že ideální strava se skládá z 3 x denně pocit hladu a 3 x denně ukojení hladu. Co na to věda o výživě?
Haló, haló, je 13.32 a já ještě s jedním kámošem dostal zvláštní vycházku na dnešek za „nejlepší“ prověrku (uvozovky chtějí říci, že mezi slepými je jednooký králem). Bohužel, venku je slota a nejhnusnější počasí, co znám.
Také se zřejmě zvětší můj obchodní deficit, ale což!

Sobota 26. 11. 1988 (677)

Vycházka dopadla dobře, jak jste koneckonců mohli slyšet. Metoda s drátem mi připadá trochu drastická, přece jenom za světla strkat skoro 1/2 metru pružiny do automatu a nebýt podezřelý, to se neslučuje.
Dnes je dopoledne úklid, odpoledne bude snad klid. Zítra opět vycházka. Doufám, že Bechyni poznám trochu víc než včera. Těším se na další zásilku čtiva a dopis z domova.
Tati, už sis ověřil, že o koupi místenek jsem skutečně psal? Nebo jsem na to zapomněl?

Neděle 27. 11. 1988 (676)

Je 14.01. Odcházím na další vycházku.....

Ahoj
Honza

P.S.
Nepřines mi někdo film 8 mm na vyvolání?

Ahoj všichni!

Po příjezdu (cesta bez problémů) jsem zase zapadl do místní blbárny. Večer mě rozbolelo v krku a lze mluvit o náhodě, že hned druhý den ráno šla celá rota na prohlídku. Stačilo jedno otevření pusy a byl jsem opět přijat na ošetřovnu! Vypadá to na angínu. Všichni se na mně dívají jako na hrozného ulejváka - z kursu rovnou mezi nemocné.
Tím také definitivně padla možnost ukázat se tento víkend v Praze. Je to škoda, ale když jsem viděl ten zmatek na rotě, večer i ráno, došlo mi, jak složité je tady něčeho dosáhnout.
Mám-li porovnat nemocniční budovu v Bechyni a zde, vyhrává to na celé čáře ta jihočeská. Postele nepohodlné, špatné osvětlení, absence tepla, neútulno, staré zařízení - to jsou jen některé prostějovské speciality.
Nevím, co budu dělat, až se vrátím mezi zdravé - tady než se něco člověk dozví, trvá to spoustu času a námahy. Těšit se mohu akorát na Vánoce a cestu domů, s největší pravděpodobností v termínu 26.-29. 12. (Ale, copak já vím...)
Balík neposílejte (zatím).

10. 12. 1988

Jsem znovu léčen penicilínem do zadku.
Ahoj
Honza

Ahoj všichni!

Je těsně před večerkou, tedy velmi krátce: už jsem skoro zdravý, zítra by mě měli pustit. Již předevčírem jsem dostal balík, ale leží na rotě, tak si ho vezmu až zítra. O Vánocích nevím nic nového, snad až zítra. Prostě - všechno zítra!

16. 12. 1988

Už jen 8 dní do Štědrého dne! Zůstávám ještě na ošetřovně, teď už ale jen kvůli úklidu. Na rotu půjdu dnes odpoledne, nebo až zítra. S opušťákem to vypadá následovně:
o Vánocích patrně nepřijedu
mezi svátkama - pravěpodobné
na Silvestra - méně pravděpodobné
po Silvestru - jestliže nevyjde ani jedna zhora uvedených možností (nedostanu se do plán. počtu osob)
Jestliže bys mami přijela na svátky, obávám se, že by mně nepustili dál než na bránu - 1/3 všech lidí bude vždycky doma a nebudou mě tudíž chtít pustit ven, aby neztratili další sílu. Takové jsou poslední informace. Možná zkusím odtud zavolat (už vím, jak na to) - aale nezapomeňte, že v tom  případě je to 95% odposlouchávané!
Už jsem napsal všechny fr. přání, podařilo se mi je i poslat. Doufám, že táta také vše v pořádku odeslal - ještě jednou dík.

odpoledne - vracím se na rotu. Našel jsem přání z domova k Vánocům. Taky moc děkuji. Doufám, že můj 1. dopis už domů došel.

17. 12. 1988

Ach jo, už je to zase hrůza. Včera večer jsem šel do aut. parku, foukal pěknej severák a v noci nazpátek = rýma. Dnes ráno hrozný zmatek, nakonec jsem dřel v kuchyni a nyní mám PDR (pomocník dozorčího roty), což je šílený, protože ničemu nerozumím, neznám nikoho jménem a stále jsem na něco tázán. Navíc mě trochu bolí hlava a jsem unavenej (a špinavej). Opušťák je zase zamlžený, pouští se prý pouze 75% lidí, nás je 40 - tzn. pouhých 30. Nu, uvidíme. Potřeboval bych trochu klidu jako sůl. Správce skladu (=můj nejbližší nadřízený) povídal, že půjdu na LPH (let. poh. hmoty) a že v dubnu bych zase jel na kurs - tentokráte k Pardubicím, a poté bych skončil v armádě jako laborant. Nevím, co bude zítra, natož v dubnu....
Balík jsem stále nedostal, náš výkoňák je hrozně nepříjemnej. Peníze ze dva (!) měsíce jsem také neobdržel. Mám už zase spoustu věcí k vyprávění, ale to spíše ústně. Každopádně (pro jistotu), od 27. 12. (až budete chodit zase do práce) nechávejte klíče u paní Kederový. Ale určitě!
Je 20.30. Za 2 a 1/2 hodinky si snad půjdu lehnout a kolem 3.00 vstávám a sloužím až do 15.00.
Na záchodě jsem našel kus novin a v nich článek o Rumunsku. Je z toho cejtit tolik samolibosti, že vám to posílám - pro zajímavost.

18. 12. 1988

Je 2.30 ráno. Jsem ospalej a těším se se už na večer do postele. Jen doufám, že zase nedostanu nějakou službu. A v pondělí je poplach, tzn. vstáváme už kolem páté hodiny, do pytle!
Tady na vojně  člověk skoro nepozná, že se blíží Vánoce. Každopádně, vy všichni doma, užijte a prožijte je v klidu a pohodě, vzpomeňte na mně při štědrovečerní hostině, schovejte mi šupinky a salát. Ještě jednou vinšuji šťastný a veselý!!
Ahoj
Honza

Ahoj všichni!

Co je nového? Především rok. Zatímco mnozí volali o silvestrovské půlnoci bájné „letos“,  já si v duchu říkal skromné „napřesrok“.
Do Prostějova jsem dorazil v pořádku a včas, trojitá kontrola připomínala blížící se oslavy. Hned druhý den ráno jsem zaujmul místo v laborce, jeden z péhámáků přinesl televizi a od té chvíle jsem střídavě spal, pozoroval černobílý třpyt magické skříňky, jedl a pracoval na splnění dvaadvacetibodové přípravy malého generálního úklidu. Všechno bylo v pohodě.
Samotný Silvestr proběhl na rotě velmi rušně - získali jsme „-600 bodů“ v soc. soutěži, špatnou pověst a asi 7 pozvánek na rekreaci v base. Jistě vás potěší, že tentokrát jsem se reje nezúčastnil a důsledky nesu pouze jako kolektiv, ne jako jednotlivec.
Nový rok jsem zahájil poslechem slavnostního koncertu v rozhlase. Doufám, že mně podrobně obeznámíte s průběhem silvestrovské soutěže u nás doma a představíte mi jejího vítěze(-ku).
Venku je teď moc hezky, ale zase začíná trochu mrznout. Při dnešním odkalování cisterny jsem si dopřál malou petrolejovou sprchu - neudržel jsem pistol a ta se trochu vysmekla a řádně mně smočila. Kudy chodím, hrozně smrdím.
Od dnešního dne pro mně přestaly platit rozcvičky. Jako laborant totiž musím hned ráno na letiště pro vzorky. Jsem tomu rád, neboť byly stejně na nic a až budu na vojně delší dobu, bude čas i na večerní proběhnutí.
Zítra ráno má být poplach s výjezdem. Musím se ještě večer náležitě připravit a sbalit. První setkání klubu francouzštiny je prozatím stanoveno na 10. ledna. Uvidíme, kolik překážek se nám ještě v této záležitosti postaví do cesty.
S kamarádem z Prahy již plánujeme návštěvu k jeho česky mluvícím přátelům v Řecku (nová linka Praha - Atény tomu spoluvytváří výborné podmínky).
Nějaká nová návštěva Prahy je v tuto chvíli, bohužel, v nedohlednu. V lednu nebo v únoru mně možná navštíví mí bývalí spolužáci (kdybych se dozvěděl přesný termín, oznámil bych jim, aby se stavili u nás doma a vzali s sebou něco ke čtení, na zub či dopisy).
Zkuste se průběžně informovat o následujícím: V případě přijetí vojáka zákl. služby v druhém roce na vysokou školu, má být prý voják propuštěn do civilu dříve (cirka 14 dní po oznámení o přijetí = 1/2 července). Chtělo by zjistit u komp. orgánů, zda je to pravda a zda se skutečně ty 2 a půl měsíce nemusí už niikdy dosluhovat.
Byl bych moc rád, kdybyste mi příště přivezli nějaké to umleté café, krém, vitamín cé.

3. 1. 1989

Padla mlha a my jeli na cvičení. Naštěstí né daleko, vlastně za humna - už v 11.00 jsem byl zase na rotě. Též mrzne. Mami, nezapomeň mi poslat tvoje nové telef. číslo do práce!
Odpoledne jsem si mohl přečíst dopis od mámy, za nějž děkuji.
Odpovědi:
1. Míček roztočíme při hození proti směru pohybu.
2. Pouze jedenkrát, pak odečítáme už z 24, 23, 22....
3. 3 minuty
4. Owens běhá 100 metrů rychlostí 36 km/h - běžet rychlostí 30 km/hod celý kilometr to nevydrží ani on, natož já! (a kromě toho uběhnutí 1 km 30 km rychlostí = 2 min - nemůžu to již stihnout)
5. Na to jsem nepřišel, ale přicházím přesto na 1 řešení! (samé nuly)

!Ozvu se vám (telefonem) možná dřív, než dojde tento dopis. A proto pro dnešek končím a těším se na další zprávy od vás.
Šťastný Nový Rok
Ahoj
Honza

Nazdar všichni!

Právě jsem dokončil generální úklid laborky a zaslouženě odpočívám. V pondělí má přijet na kontrolu náčelník PHM západního okruhu a tudíž to tu musí být FIRST CLASS.
Ekzém z oka už zmizel, nicméně OK to ještě není. Snad se to bude už jen lepšit. Doufám, že brzy zkusíte zavolat - opakuji 4417+2416. 20 ledna odjíždí Michal (můj spolupracovník) na opušťák ® budu mít klíče a snad i trochu klidu.
Jak už jsem říkal, v lednu sem jezdit nemusíte (možná se tu objeví někdo z gymplu), nejlepší by to bylo někdy v polovině února. Dejte vždycky vědět dostatečně předem (10-14 dní).
Slávce děkuji za dopisy (oba!), jeden jsem obdržel v poledne a hned mi bylo jasné, že tam cosi chybí. Druhá část došla odpoledne. Vyluštění pošlu později.
Dost teď čtu, ale pohledem v knihovně jsem zjistil, že fr. literatura je tu zastoupena značně spoře. Za několik měsíců budu potřebovat určitě dodávky z domova.
Zahájili jsme jazykové kursy. Není to zatím žádná sláva, mám 1 žáka (toho kluka, co to spolu pořádáme), ale jako učitel se cítím celkem dobře. Chodím k němu na angličtinu (tedy zatím jen jednou). Největší problém bude zcela jistě má velká absence na rotě. Věčně trávím čas buď v laborce, nebo na učebně štábu. Mazáci jsou z toho dost vykulený. Nu, uvidíme, co bude dál....
Tati, mám k tobě prosbu. Nešla by sehnat nějaká menší ČB televize, dobře fungující + obyčejná anténa (či dokonce zesilovač na Polsko, Rakousko)? Zde v laborce by byl jeden flek, kde by se výborně vyjímala (Máme možnost vést anténu až na půdu). Pro uklidnění Ti sděluji, že ač těsně vedle roty položení, máme statu pracoviště odloučeného, tudíž TV je dovoleno míti. Děkuji za poohlédnutí.
Včera byl opravdu smolný den. Ráno jsem se probudil velmi ospalý, venku zima, zataženo. Seřvali mě 2 mazáci, o poškozenou zkumavku jsem si nařízl ruku (nic hrozného) a jako trest za to sobotní extempore s hlídkou (říkal jsem to do telefonu) jsem dostal 5 mimořádných směn v kuchyni. Jen mi není jasný, kdy si je odsloužím, když jako PÉHÁMÁK mám směny oficiálně zakázané. Nu, to už není můj problém.
Neposílejte mi zbytečně moc jídla, stačí pár poměrančů, několik vitamínů C, 1 čokoládu. Mladý svět č. 3,2,1 jsem četl.
Kdyby byly k dispozici nějaké plakáty či zahraniční a domácí firemní kalendáře k zútulnění zdejších prostor. Výhledově bych měl zájem o nějaké obnošené, dosti velké pantofle.
Tak to by bylo zatím vše.
Mějte se všichni dobře
Zdraví vás
váš Honza

Ahoj všichni!

Nejprve všem děkuji - za dopis z domova, od Péťi a za balík od mámy. Nevím, jestli jste sem v pátek volali, ale bylo to stejně zbytečné, protože na mně přišla pohroma. Dostal jsem těch 5 nepřetrržitých směn v kuchyni, co jsem měl za trest. Za posledních 6 dnů jsem tedy spal maximálně 18 hodin - teď chodím jak mátoha. V laborce se maluje - klid není ani tam.
Teď se do Prostějova chystají 3 návštěvy. Máma, kluci z gymplu a kamarádi z nástavby. Možná budou volat k nám domů, tak to zkuste sladit, aby každý přijel v jiném termínu.
Leden se chýlí ke konci - uběhl skutečně velmi rychle. Kolem se dost mluví o nějakém cvičení, ale nevím žádný konkrétní údaj.
Jazykové kursy byly teď přerušeny, nicméně jeden nadporučík z knihovny slíbil, že dojde za velitelem útvaru a promluví s ním. Vyšly by tím pádem v denním rozkazu a vyučující i žáci by měli mít v určený čas volno. Stále mi chybí zájemci o francouzštinu.
Ve sportce jsem vyhrál 500,- Kčs, ale nemám možnost vybrat si je. Snad do 5 týdnů najdu nějakou příležitost. Už jsem poslal jednoho kluka, snad mi ty peníze přiveze (28.1. nepřivezl - bylo tam zavřeno).
Podle neověřené zprávy má do laborky nastoupit nějaká mladá laborantka. To už tedy nevím, jak se sem vejdeme...
Péťo, koukám že PC začíná chodit. Partie bude v mém dalším dopise pokračovat, s computerem si to též rozdám. Nezapomeň shánět dokonalé „letecké“ programy! Víš, jak se po nich pídím. Snad se někdy dostanu ke klávesnici osobně. V žádném případě nelikvidujte mé věci v ložnici! Musíte počkat, až si je přeberu.
Co nového v bojující Praze? Doufám a věřím, že lidé se nenechají brutálností a pronásledováním zastrašit. Motto dnešních dnů: „S pravdou nejdál dojdeš, ale nechoď přes Václavák!“ To, co dělají noviny a TV je velká facka vlastním lidem. Lži, polopravdy, pomluvy, kašlání na cizí názory, odsuzující dopisy a jednohlasné rezoluce. To se jednou musí obrátit proti nim. Jinak v MF a MS články vcelku zajímavé.

27. 1. 1989

Dnes jsem mluvil s mámou. Bylo tu spoustu lidí a tak se nezlob, že jsem bručel „ano“, „ne“. Volejte raději odpoledne, co nejpozději.
Doufám, že na to cvičení nepojedu. Má být v Žatci od 6. do 13. února. Ještě se uvidí.
S okem to zatím vypadá dobře. Jen v podkolení mám už delší dobu červené zapařeniny. Mazat to obyčejným krémem, to nepomáhalo, tak teď to zkouším naopak vysoušet alkoholem. Poraďte se, prosím vás, jak a čím se to nejlépe léčí. Delší dobu mě trápí též rozpukané koutky u úst, ale jinak jsem snad v pořádku.
Byl bych rád, kdybyste do dalšího případného balíku umístili více balíčků šumáku, opět pomeranče, pár delikatesů, krém na ruce (mám je trochu poničené - musím o ně dobře pečovat). V dopisech může být těch zajímavých výstřižků co nejvíce. A jak jsem už pasl, nějaký pěkný nástěnný kalendář.

28. 1. 1989

Před hozením dopisu připojuji ještě dvě dost nutné věci do případného balíku (či poslané po někom) - nějaký horší ručník a ošoupané trepky!

Snad se zase brzo uslyšíme (a uvidíme?)
Mějte se všichni dobře
Ahoj
Honza

Ahoj všichni!

Moc děkuji za balík, zvláště pak za lékařskou výpomoc a četbu. Jen upozorňuji, že „RP“ odbíráme, tudíž z tohoto pplátku nemusíte posílat zajímavé výstřižky.
Dnes jsem byl ve městě na služební cestě. Bohužel jsem zapomněl telefonní seznam a tak se žádné spojení s rodinou nekonalo. Volal jsem jen Vojtovi Svátkovi, jehož číslo je lehké k zapamatování a řekl jsem jeho mamince, aby mu vyřídila, že mohou přijet a aby se co nejdříve informoval u nás doma.
Budu se ze všech sil snažit přijet kolem 4.-5. března do Prahy, tak uvidíme, jak to vyjde. Informujte mně též včas o všech návštěvách v Praze. Tati, jak to vypadá s tou deskou, jejíž název jsem ti psal ještě před odjezdem na vojnu?
Jsem rád, že se částečně vyrovnaly  mé finanční nesrovnalosti.
Prosím, nezapomeňte příště ten ručník!
Jakpak dopadla oslava babičinných narozenin? Psal jsem jí, že bych se alespoň rád dostal na nadcházející svátek.
Kurs laborantů bude s největší pravděpodobností v květnu.
Zde, v laborce, jsou všichni velcí fanouškové do šachů. Figurky tu opravdu nezahálejí. Chtěl bych si dovézt šachové hodiny a pořádat malé turnaje.
Dnes konečně po dlouhé době vidím modrou oblohu - jinak mi připadá, že je stále zamračeno a tak „mrazivo“.
Píšu velmi zkratkovitě, odpusťte mi to, čeká mě ještě spousta práce a volného času je opět o trochu méně, než před několika dny. Na vojně se pracovní vypětí pravidelně mění a střídá - v jakýchsi křivkách.
Těším se na další telefonát v pátek - co nejpozději odpoledne. Doufám, že už tu budu sám.

Středa 8. 2. 1989

Zase je tu mlha a sychravo. Včera jsem byl na loupání brambor. Dnes připravuji tabuli na létání. A těším se na jaro.

Ahoj
Honza

Pro Slávku:
Teď zase zapracovala moje nepořádnost a zaslaný kvíz někde uvízl. Hned, jak se vynoří, zašlu odpovědi.

Pro Péťu:
Na 1. tah počítače C2-C4 odpovídám C7-C5, nebooli hrou anglickou. V naší partii jsi udělal jistě jednu chybu - pěšec na D2 nemůže být, patří tam zřejmě střelec. Můj tah je VH1-E1. Tak se snaž, bratře, máš o pindíka víc! Posílej mi pozici v podání VU-3D. Teď si tu též trochu hrajeme s počítačem SHARP M2-800. Nic moc.

Ahoj všichni!

Ještě dnes ráno jsem byl ve vycházkovém, kufr v ruce a trpělivě očekával poslední podpis, který se rovnal odjezdu. Nicméně to veledůležité „ano“ se nakonec na papíře neobjevilo a já zůstal zklamaně tam, kde jsem stále. S tou dvoudenní služebkou jsem počítal skoro najisto, ani jsem neposílal mámě blahopřání, protože jsem si myslel, že se dostavím osobně. Děkuju tátovi za pořízení hodin a pravidel, snad mi to vyjde a přijedu někdy v příštím týdnu. Každopádně nechávejte od 20.-24. klíče u paní Kederové nad námi. Nadřízenému neustále naznačuji, že bych velmi rád dostal KVOP mezi 3.-5. březnem.
Ale teď byl nějaký malér u PHM (v autoparku, né v laborce) a člověk nikdy neví, kdy si na to někdo vzpomene, i když já s tím nemám nic společného.
Poslední dva dny se náčelník zbláznil a začíná laborku „upravovat“. Snad se to tu zase brzy uklidní. Dnes se to tu po mé šichtě jenom leskne! (Ale na jak dlouho, asi?)
Obdrželi jsme pravidla korespondenčního šachu a několik přihlášek, tak to zkusíme, jak nám to půjde. Budu si muset vzít průkaz ČSTV na vojnu. Kurs francouzštiny se stabilizoval, mám 2 žáky a jednu lekci v týdnu. Je tu po večerech (v laborce, ne na rotě) i klid na čtení, tak se obeznamuji se „základními díly fr. literatury“ - jak se jim říká. Průzkumově jsem sondoval u politruka, jestli bych si nemohl přivézt velociped a o volných dnech vyjíždět ve sportovním po okolí. Jeho odpověď nezněla „ne“! Nu, uvidíme....ale to každopádně až k létu....
Vitamíny došly! Mami, s´il te plait, nemohla bys mi nějaké opět obstarat? Na ruce a na nohy mi pomohl především ten tátův spray. Ale už je též fuč!
Poslední týden je moc pěkně, dny se dlouží, ráno už je po snídani vidět, na vojně je zřejmě nejpříjemnější jaro a podzim. (Aktualita - ale dnes sněží!)
Dnes jsem dostal dopis od táty a pozdrav mámy z  hor. Za oba děkuji. Péťovi vždy připojím tahy na konec dopisu. Ty předtištěné dopisy se mi líbí, brzy mu pošlu malou objednávku, bude-li mít čas na zhotovení....
Doufám, že tátovi dopadly všechny testy dobře. A tohle prý prožívá americký prezident každý 25. den (nechci hádat, jak často zkoumají našeho stařešinu...).
Deník návštěv a akcí je pozoruhodný, stejně jako fakt, že patrně nikoho z nich neuvidím.
Svátek nebo Kadlec nebo Zapletal nevolali? Kdyby ano, můžete sdělit, že 18.-19. 2 a 25.-26. 2 snad budu poměrně volný, mohou přijet.
V pondělí jste mi nevolali, těším se na brzkou slyšenou. V pátek?

Zatím ahoj
Honza

Pro Péťu:
kontra computer: 2. G1-F3 můj tah: JF6, jestli odpoví 3. G3 hraju 3......B6, jestli bude pak hrát 4. SG2 hraju 4......SB7.
kontra Ing.: né abys ses radil s počítačem! Bylo by to nečestné a nesportovní! Hrál jsi H7-H6, já hraji H2-H3. Velmi zajímavá pozice....

Ahoj!

Tak to vypadá, že tento týden opět nepřijedu. Tak snad až příští. V sobotu a neděli bych tu měl zůstat. Těším se na telefon v pátek.

Ahoj
Honza

Ahoj všichni!

Ještě včera v 15.17 jsem byl přesvědčený, že se již brzy objevím doma. O minutu později už bylo vše ztracené (již počtvrté) - na mé „zotce“ zapomněli zamazat ten trest, co jsem si ho před téměř dvěma měsíci odpracoval. Celý měsíc neustále obíhám tisíce lidí, kteří stále něco zapomínají, až konečně to vypadá O.K. - a zase nic. Byl jsem naštvaný, to si jistě dovedete představit. Tak to budu zkoušet příští týden znovu - do pětice všeho dobrého i zlého. Je mi líto, že máma zbytečně navařila. Nicméně, ustlanou postel zatím nechejte - třeba to o Velikonocích vyjde.
Supráci odcházejí za dvanáct dní do civilu. Že se ale mají! 5. dubna přicházejí nováčci - „že se ale mají“! Trochu upadám do letargie - chce to holt trochu změny a čerstvého vzduchu. Mám hroznou chuť na kolo či projížďku divokou peřejí Vltavy. Péťa by mi mohl napsat, kdy se chystá na nějakou vodní hladinu....
Dnes se udělalo moc hezky, teploučko a jarno. Brzy asi svléknu humusku. Problém je v tom, že ráno je na letišti zima a to bych ji zase musel oblékat. Když tak o tom přemýšlím, na vojně jsem „nabalenější“ než v civilu, o otužování tu nemůže býti řeč.
V březnu byly dva poplachy, vždycky jsem to stíhal tak akorát. Tak jsem rád, že se změnilo mé „BORO“ - od nynějška by měly být poplachy klidnější. O peníze za šachové hodiny zatím strach nemám - jenže politruk je na dovolené a tak musím čekat, až se vrátí.
Tu a tam se na nebi objevují parašutisti - začínají novou sezónu. Je radost se na ně dívat.
Do Bouzova se již skoro nejezdí, snad už většinu rozbitých částí sesbírali - v novinách o tom neštěstí nepadla ani zmínka - glasnosť, ha, ha (nebo u nás padají stíhačky tak často, že vlastně není o čem psát).
S cestováním nejsou žádné změny a přitom si myslím, že teď by stačilo jen málo aktivity lidí a výjezdní doložka by mohla zmizet ze světa. Ale když jsou všichni spokojení, stojí fronty, platí kolky a milostivě čekají na souhlaas, ať si s tím žíjí dál....
A stejně je to i s ostatními záležitostmi „obecného blaha“.
Jestli se vám bude chtít, můžete mně poslat nějaký balíček (pomeranče, výstřižky, čínské pero - celé, ne jen náplň!). Připadá mi, že dikobraz od nového roku kvalitou prudce klesl, v kmeni začínají být nezajímavé články.
Jinak se mi daří dobře, potřebuji jen trochu „oživit“. Nebo je to jarní únava?
Všechny vás moc zdravím
a brzy na viděnou
Ahoj
Honza

Pro Péťu: contra computer: 3. E2-E3 hraju 3.... JB8-C6
                contra Péťa: hrál jsi D7-D6 hraju C2-C4
(Jestli pak hraješ JC6-D4, pak beru JF3xD4, po dalším E5xD4 hraji DE2-F2)
Šachu zdar.

Ahoj všichni!

Víkend se překulil a jsem tu opět se svými novinkami. Ze soboty na neděli jsem měl službu PDR, proběhla „bez závad“, a tak jsem celkem s dobrou náladou vyrazil trochu se provětrat na letiště. Byl fantastickej den, teplo, svazarmovci obsadili oblohu svými létajícími stroji - a to bezhlučně, na nich je slyšet jen svištivé rozrážení vzduchu.
Zapomněl jsem říci, že tento sázkový týden jsem opět potkal štěstěnu - 5. cena ve Sportce - to je vždycky skoro víc radosti z výhry než z peněz.
Prosím tě, Péťo, vysvětli mámě, jak to na vojně chodí s opušťákama a jejich vyřizováním. Dnes mě do telefonu skoro vynadala, že jsem si sám nevymazal trest ze zotky - to je práce velitele nebo výkoňáka. A jak je těžké pořízení, když výkoňák je plembák na druhou. To mi můžete věřit, že sám jsem měl pěknej vztek!
Abych to neměl tak jednoduché, dnes odpoledne jsem zaslechl, že velitel praporu zatrhl na Velikonoce opušťáky celé třetí rotě (tj. také mně) -    kvůli nějakému rozbitému sklu na štábu. Tj. spadla klec. Ještě se zkusím informovat, jestli to platí bez vyjímky. Třeba ten nepořádek a dezorganizace působí i v kladném smyslu....
Další týden je dost nepravděpodobný - odejdou supráci a záložky ještě nedorazí - bude potřeba „maso“ na služby. Uvidíme, jak to ještě všechno dopadne. Ve čtvrtek se domluvíme.
Dnes odpoledne jsem trochu „laboroval“ - zkoumal hustotu, viskozitu, index lomu. Jestli pojedu na ten kurs, tak se mi také blíží (měsíc a půl).
Během sobotní služby jsem pracoval na korespondenci, nezapomeňte mi do balíku přidat dopis od hudebníka Lulu, od Marie a podrobnosti o Káče.
Kdypak se chystají babička s dědou na chalupu? Jestli strejda Ondrák bude mít oficielní oznámení, zkuste mi ho poslat. Třeba bych se té slavnosti mohl zúčastnit.
Už tu máme i rádio (chytil jsem další stanici, která vysílá v češtině - Rádio Canada).
Balíček s vitamínama pošlete, prosím, ještě tento týden. Dík.
To je zatím vše.
Mějte se všichni dobře.
Ahoj
Honza

Tenhle dopis pošlu až zítra, třeba se zatím dovím něco víc.

21. 3. 1989

Dnes ráno se mi definitivně porouchaly hodinky. Potřebuji zaslat co nejdříve jakékoliv fungující. Bez nich jsem tu ztracený!
Cesta domů je zatím beze změn, tzn. vypadá to špatně.

Ahoj všichni!

Už mi pomalu začíná hrabat.... Každý týden očekávám, co se zase přihodí, jaká hloupost se mi postaví opět do cesty! Už od pondělí běhám a zařizuji do ztrhání těla, těším se jak malej kluk a když se jakžtakž uzdravím, vysvitne opět sluníčko, je teplo, mám zahlazený trest, 3 odměny na zotce a opušťák mi zařizuje samotný náčelník PHM, stane se následující: v den odjezdu VÚ vynadá VR, že je nepořádek na pokojích („staří přece nebudou uklízet a všichni mladí, tj. i já, loupali brambory celý večer, až do 0.30“), VR je rozčílen a odmítne celé rotě podepsat KVOP. Paradoxem je, že jediný člověk, který o něj tento týden žádá, jsem já. Jakou mám náladu, není třeba popisovat....
Jinak atmosféra na rotě není nejlepší - před časem“klepali“ polovinu z nás a teď ta druhá část má práce 2x tolik.
Včera přišla „nová krev“ a dnes už pochodovali jak diví a vířili prach.

7. 4. 1989

Volala mi máma. Je to zvláštní, ale mám teď skutečně méně času než dřív. Musím sstále předstírat práci, po večerech chodím uklízet na rotu a v podvečer je v laborce stále někdo. Takže jsem opravdu trochu odvykl učení, čtení, chvilky na tento dopis musím také krást po částech - ale to způsobuje vojenský systém - DĚLEJ, ŽE DĚLÁŠ + SPI, KDY (KDE) SE DÁ (velice důležité pravidlo - chci vidět někoho, když po perném dnu jde večer škrábat brambory, do postele se dostane v 1.00 po půlnoci a za 4 a půl hodiny vstává na létání - jak si ve chvilce volna sedne a učí se nebo píše dopis. To prostě není možné - ani technicky - zavírají se automaticky oči).
Zaléhají teď ke mně zprávy, že v rámci změn odejdu z laborky zpět na PHM v parku. Jestli je to pravda, nejel bych v květnu ani na ten kurs. Ale doufám, že je to planý poplach - zatím o tom se mnou nikdo z nadřízených nehovořil. Potřebuji poslat šumáky, dopisní papír + obálky. To je snad zatím vše. Děkuji.
Mějte se dobře.
V nepříliš dobré náladě se s vámi loučí
Honza
Ahoj

Ahoj všichni!

Venku nádherně, stejně asi i v Praze. Zase nikam nejedu. Vysvětlím krátce proč. Existuje jeden problém procedurální, byrokratický. V „ZOT“ mám zaznamenanou tuto posloupnost: pochvalaa, pochvala, zamazání trestu (= pochvala). Díky nekvalitní práci VP mě vlastně zamazává trest až poslední pochvala, přestože to měla být už ta první. VÚ ale vyžaduje 2 pochvaly po zahlazení, tudíž musím honit mého náčelníka, aby mi je tam sofort napsal. To je však obtížné časově, protože každá musít vyjít v DR.
Dnes moje žádost neměla ani možnost zkrachovat na této banalitě, prý velice častě se opakující, neboť se zarazila už na počátku, u jevu, jenž by se dal nazvat - zakázaný kolektivní trest.
Vysvětlím: „vojín x“ udělá hloupost, je chycen (na vojně se může všechno, ale nikdo vás nesmí chytit) a opušťáky jsou zaraženy celému družstvu (či VR se neodvažuje knihu k VÚ odnést), celé rotě..... což je mimochodem postup přísně zakázaný.
A včera za autoparkem vzplál mocným plamenem stoh slámy, cirka za 50.000,- Kčs. Kromě několika dalších skupin, plížících se malátně od bedihošťské hospody, byl zaznamenán i pohyb trojice, která přísluší naší rotě. „Tvrdohlavě zapírají“ svůj podíl na táboráku a v tuto chvíli mohou být maximálně obžalováni, nikoliv odsouzeni. Přesto je okamžitě 3. rota špatná a zlá, nikdo se pak také neptá, cože prováděl nějaký Czerný. Že do dvacáté hodiny uklízel v laborce, do kontroly v půl desáté se nezastavil při rajónech, do jedenácti loupal brambory a pak byl rád, že se svalil na postel a mohl klidně spát. Takže holt zase nejedu a začíná mě to tu s..t. Snad příště, podesáté....
Balík přišel, děkuji, večer si pro něj půjdu.
Mimochodem, zase spadla dvě letadla (v úterý), u Brna stíhačka Mig-21, u Košic Albatros - cvičné proudové. Vypadá to, že se jedná o zcela běžnou věc.
Mějte se dobře.
Zdar
Honza

P.S. Těším se na dopis

Ahoj všichni!

Svačinu jsem zapomněl doma! Odjezd byl bez problémů, jak se později ukázalo, mohl jsem přijet i večer a to bez obtíží.
Nejprve adresa (do 15. 6.):

VÚ 1550/4
Heřmanův Městec
538 03

Je to tu hrozný zapadákov, kolem lesy, potůčky, suší se seno, opalovačka. Na útvaru asi 80 lidí, z toho máš možnost vidět najednou maximálně 30 lidí. Na kurs nás přijelo 12, všichni jsme v jednom pokoji, složení různorodé, většina má maturitu, chemik - profík ani jeden.
Na programu dost učení, každý den skoro 9 hodin. Výuku máme spojenou s 10 mladými četařkami - laborantkami - budoucími náčelnicemi lab. PHM (třeba nějaká příjde i do Prostějova).
Ty kanady jsem vezl samozřejmě úplně zbytečně, stačí mi vycházkové oblečení a tepláky na zcela mírrné rozcvičky a sportování. Chybí mi jen bačkory...

18. 5. 1989

Snad se mi podaří o víkendu zavolat...

Ahoj
Honza

Ahoj všichni!

Dík soustředěné mámině péči jsem dorazil do Prostějova celkem v pořádku. Sednul jsem si až na poslední hodinku cesty. Ráno mě sice bolelo v krku, ale teplota nic moc, hlava nic, tudíž jsem si mohl zařídit alespoň ty nejnutnější věci a na ošteřovnu nastoupit až v poledne. Léčí mě typicky penicilínem, netypicky práškovým. Už dnes se cítím v podstatě zdráv.
Zítra mně možná (asi ne) pošlou do Olomouce, aby zjistili, proč jsem měl na vojně už 3 x angínu a snad i kvůli těm rukám.
Prakticky na chlup přesně jsme se tu vystřídali s mým bývalým kolegou (jak si rozříz tu ruku), odchází definitivně do civilu, snad se mu to i celkem dobře zahojilo. Za dva měsíce nastupuje do laboratoře nová náčelnice (právě vyšlá ze školy). Tak doufám, že nebude dělat zelí a že to s ní půjde vydržet.
Nic víc nevím. Jsem izolován.
Zkusím napsat ještě v úterý.

Ahoj
Honza

P.S.: Kdyžtak, ať se vám cesta podaří a vrrátíte se plní dojmů!

P.S.-2: Nezapomeňte poslat ty dopisy a těch 40,- Kčs. Dík.

Ahoj všichni!

Je právě kolem poledne a mám konečně trochu času si v klidu sednout. Uf, je toho hodně, z ošetřovny jsem skočil do toho největšího šrumce. Předává se letiště pod pozemní vojsko (bígoši) a všude se dělají revize a inventůry. Nejinak je tomu i v laborce. Nejbližší kontrolu očekávám v úterý a to jsem ještě nestačil uklidit po té předešlé, která tu prohrabala, co mohla. Vozím vzorky z parku a tady je řadím a označuji, pečetím a ukládám. Je kolem toho i spousta papírování. Představa dvou klidných prázdninových měsíců tak bere pomalu za své.
Děkuju za balíček a za obstarání těch dopisů a peněz. Jestli mohu poprosit ještě o zaslání nějakého kafíčka (+ holící čepelky, dvojité, nasunovací).
Jak se koukám do kalendáře, tak je spousta lidí na cestách, tož ani nevím, kdo vybere můj dopis ze schránky. Nejspíš Péťa, pokud ovšem už neodjel na tábor (a kdypak  vlastně odjíždí?).
Budu se pokoušet získat opušťák na víken 15.-16. července a to do Nové Vsi. Jak už jsem říkal, dovolenku si tedy vemu asi až koncem srpna a začátkem září.
Prsty si teď stříkám Triamcinolonem (od táty), ale blížím se již ke dnu a na ošetřovně ho nevedou. Takže nějaké množství (1-2) by mi udělalo radost. Třeba ho seženu ve  městě, jestli se tam dostanu. Až přijedou drazí rodiče zpět, ať nerozptylují příliš dokumenty z putování! Rád bych se na ně také podíval.
Ještě prosba k tomu opušťáku - kdyby se mohlo vzít na chalupu nějaké mé základní šatstvo - zcela postačí 1 kalhoty slabé kostkované, 1 tričko velké, 1 slipy nerozedrané - toť vše!
Už víc lidí po mně žádá fotky z vojny. Tak kdyby sem někdo jel, byl bych vděčný za nějaký starší fotoaparát (malý) s filmem (neukazovat na bráně!).
Já vím, píšu samé prosby, ale snad toho není moc a je to hlavně časově roztažitelné a přenosné z osoby na osobu.
Jinak dny jsou tu teď parné a teplé. Včera se přes nás přehnala pěkná průtrž mračen s bouřkou. Měl jsem co dělat, abych přeběhl letiště a schoval se. Zahrádka před laborkou se trochu podobá tropickému pralesu a jeho podhubí. Zřejmě jsem to trochu přehnal s počtem semínek. Příští jaro budu větší škudlil...
Od 1. září by měla nastoupit do lab. jako náčelnice nějaká rotná.
Péťo, posílám ti asi poslední diagramy, jsou tam napsané mé tahy a u naší partie i navrhovaná kombinace. Až budeš odpovídat, připoj, prosím, k obrázkům i sled těchto tahů.

Všechny moc pozdravuju.
Ahoj
Honza

P.S.: Telefon by měl být už v pořádku, tak zkuste někdy zas navázat spojení (pozor! Nepřítel naslouchá!)
P.S. - 1: V Prostějově právě skončil 32. „Wolkrův Prostějov“
P.S. - 2: Příští rok bude Prostějov slavit 600 let své existence

Zdar tati!

Tak posledně jssem se trochu popletl. Stále jsem žil v domnění, že do Německa odjíždíte všichni, tj. Ty, máma i Lenka! Až z posledního dopisu jsem zjistil, jak tomu je. Od Péťi jsem dostal zrovna dnes pohled z Borovan (zajímalo by mně, jak dlouho tam zůstane - do 16., 23., 30. července?). Třeba bych se jel podívat za ním při opušťáku, dostanu-li nějaký.
Bohužel, původní plán (vybrat si ho mezi 15.-16. 7.) se neuskuteční, Hildesheimovi nezastihnu. Moji oba šéfové totiž dostali na budoucích 14 dnů dovolenku a tak nejdřív budu moct odjet až po 16. červenci. Dejte mi včas vědět, zda-li budete cestovat do Vsi i ty další víkendy.
Tak zatímco ty se potíš nad korespondencí, já se vždy řádně zahřeju, když v těch vedrech chodím na letiště a táhnu se s flaškami. Teprve v létě člověk docení sprchu v laborce. Kontrola proběhla celkem dobře, až na nějaké maličkosti se tu tomu majorovi  líbilo. Tož, tempo prací trochu polevilo....
Včera jsem poprvé navštívil prostějovské divadlo - dávali „Netopýra“. Bylo to moc hezký, ale vžíval jsem se i do tvých pocitů - hrozně se mi chtělo spát a jednu chvíli jsem si aj zdřímnul...
Chtěl jsem též poprosit - kdyby si mi mohl otevřít tu železnou krabičku, vyjmout 50,- Kčs a zaslat je složenkou na moji adresu - zavádí se tu odběr časopisů a já bych si chtěl něco objednat - a taky na přilepšení - příští žold je až za dlouhých 16 dní...
Poslední dobou je dosst často noční létání, třeba zrovna dnes. Před malou chvilkou jsem skončil nějaké práce s kapitánem, táhne na jednáctou hodinu noční a vrtulníky sedají až o půlnoci. Klidně bych si mohl jít lehnout, ale když se člověku nezavírají víčka, tak se snažím ty pokojné chvilky využít. V laborce je fantastický klid, rozsvítím si jen stolní lampu a hned si nepřipadám jak na vojně. Píšu dopisy, trošku se učím, čtu si.
Náčelník nakradl nějaké kytičky a je tu i celkem útulno. Poslouchám příjemné melodie z rádia a přemýšlím, nemohl-li bych si sem dovézt ten přijímač „Hitachi“ - (co vozíme do Nové Vsi) a chytat i Vltavu, Hvězdu atd. Kolem na stěnách jsem si rozvěsil obrázky Prahy, náčelník mi chtěl nasadit do obrovské baňky rybičky, ale to jsem  mu naštěstí včas rozmluvil, stejně jako i ostatní jeho nevkusné náměty a návrhy (dveře z korálků, například).
Na rotě je již klid, mám z toho jen poněkud fialový zadek.
Knihovna je tu uzavřená, což mně štve, už bych si celkem rád něco zajímavého přečetl. Zase se brzo ozvu, zatím snášej své „slaměné vdovství“ s přehledem a řádně se vyživuj!

Ahoj
Honza

Rok 1988

 4.10. nastoupil vojenskou základní službu, zařazen do základního výcviku
31.10. zařazen na funkci nabíječ ČVO 107
 7.11. zařazen na funkci strojník ČVO 743
 8.11. nastoupil na  kurs skladníků a strojníků PHM

Rok 1989

19.3. překlep půlročáků (zde začínají zápisky v notýsku)
20.3. hrabání listí
21.3. hrabání listí, brambory
23.3. služební cesta do Prostějova
27.3. Velikonoční pondělí, vycházka 9.30-22.00
28.3. dělal zahrádku
30.3. odjezd supráků
31.3. svoz Bedohošť, první bouřka, nasázel kytičky, brambory do 0.30
1.4.  nastydlej
2.4. svoz petráku - Bedihošť, úklid laborky
3.4.  šůrování v proviantu
4.4.  škrabání brambor do 23.30
5.4. volala máma, přišli noví zobáci a záložky, škrabání brambor do 24.00, ropná havárie
6.4.  Hruda nepodepsal KVOP (čistota na pokoji), začíná mi hrabat
7.4. budíček 5.00, dělal „oko“ (23.30-1.15)
8.4. šůrujeme pokoje, betonujeme šraňky
9.4. soutěž „o rudý prapor“ - 3. místo = dort, PDR s Kopřivou
11.4. spadla letadla, fungoval s šumáky, brambory do 21.30
12.4. poplach 5.00-11.00, vysprchoval se, rajóny, úklid laborky (záclony), brambory, požár stohu
13.4. nedostal znovu KVOP, balík jsem dostal
14.4. služebka do Bedihoště a Prostějova - koupil tričko a slipy
19.4.  přijel Bubeníček - otec, přišel materiál - uklízel ho
20.4. 7.50 - dostal KVOP (na 10. pokus) - jako služebku, 13.10 odjezd, 17.30 příjezd Praha
21.4. procházka po Praze, večer u Bivoje se Zapletalem
23.4. 18.41 odjezd, 23.30 příjezd, zbyli jen 3 neklepnutí
24.4.  úklid laborky, kopání záhonu a děr, jsem nachcípanej, 24.00-3.30 „velká voda“
25.4. PDR (s Hejlem)
27.4. do 23.00 sbíral SARPY
29.4. zobáci - přísaha, Starý se pořezal!
30.4. Semánek mi vzal klíče od laborky
1.5.  „1. máj“ v TV
2.5. zařaazen na funkci laborant ČVO 742, zobáci přišli na rotu, klíč do krabičky!
3.5. plot okolo laborky, přijela babička (18.00-23.00)
5.5. služební cesta - dvakrát do Bedihoště, 1 pivo - malé, sprcha, stěhoval se na 5 + fungoval, pokus o předání rajónu na 4
6.5.  večer fungoval
7.5. učil se francouzsky na učebně štábu, přijel Martin Buček
8.5. s Martinem do Kroměříže, Holešova a Slušovic, večer v Avionu potkal kluky
9.5.  turnaj -volejbal, opalovačka, večeře v hotelu Grand, volal domů
10.5. natírání plotu do 19.00
11.5. létání 13.00-18.00, mašina si sedla u Semil, natírání přístřešku, 50 Kčs od mámy, sprcha
12.5.  dělal na rozboru BL-95/130, zařizoval ZD do Holubova, ale nepřišel expres dopis
13.5. sháněl peníze na překlep - odmítli přivézt, fungoval, vycházka - zkoušel volat domů
14.5. 499!
15.5. odjezd do kursu 11.19 -Olomouc (teta), Praha 17.30
16.5. Kostelec u Heřmanova Městce VÚ 1550/4
18.5. kopal bahno na kopci, dostal žold 120,- Kčs
19.5. půjčil Miko Gejzovi 50,- Kčs, sušil seno
20.5.  dopoledna kurs, odpoledne stavěl stany
29.5. hospoda Eden, dostal balík
31.5. vycházka - volal domů o 60 Kčs, bolí prst a sval na ruce, „parking“ - francouzský film
1.6. 4.00-6.40 brambory
2.6.  vycházka - pivo U Bílého beránka
4.6. Polsko - volby, vycházka s kapitánem
14.6. šikana - poslední noc, praktické zkoušky - výtečně
15.6.  15.00 Praha, bolí hlava, 38,8° C teplota, odjezd Prostějov 18.40-23.40
16.6. přijat na ošetřovnu
17.6. OŠ - penicilín tabletky, Infadolan - prý vyschlé ruce...
20.6. skončilo jaro 89 - ať žije podzim 90!
23.6.  propuštěn z OŠ (Pendepon), dělal až do 21.30 u NS a v laborce
27.6. budíček 4.00, vyměnil si maskáče, překlep - 7 ran
1.7. přendal velkou skříň na pokoj, vzal malou skříň z výcvikáče
2.7. cvičný poplach, učil se ČJ, večer běh (3 x 5)
3.7. Krivošovi 2 flašky, pro šedou barvu do parku
5.7. začal malovat regál
7.7. služební cesta Prostějov, vedro, prázdniny, holky!
9.7. odpoledne s Balounem - ústava NESS klubu, soft tenis, kafe v laborce
10.7. večer psal dopis do Francie, volala mi máma
16.7. bylo mi blbě, úklid laborky, televize, sprcha
17.7. přijeli šéfové
19.7. odjezd 13.45 Brno, 16.30 České Budějovice, 22.40 Nová Ves
20.7. Nová Ves - práce na střeše
27.7. kontrola od Bigošů
28.7. Kamil - žádost o civil
30.7. maloval záchod
9.8. do Kovozávodů s bombou
12.8. 15-23 vycházka, „Dotyky“, „Mise“, kafe, čokoládové tyčinky
14.8. odjezd na služebku do Chlumce nad Cidlinou, 19.30 příjezd Praha
15.8. Praha - u sv. Víta, divadelní pouť, Karlův most
16.8. vedro trvá, příjezd do CHnC, zámek prohlídka, oběd, Hradec Králové, Pardubice, Prostějov
17.8. zatmění Měsíce, přišla nová laborantky - Iveta
18.8. Ociepka a Bičan - chtějí dát 3 dny vězení
22.8. budíček 5.00, slavnostní nástup, krize!,  vedro!, vystěhoval laborku
23.8. malování - padá vápno, oškrabávání stěn
24.8. malování, stříkání, uklízení
30.8. Folkový koncert
5.9.  Semánek už nebude náčelník, výměna špinavého prádla, měření cisteren v parku, malování dveří, stoliček
7.9. kontrola - major z Písku
8.9.  do parku s cementem, večer svoz!
10.9. Drahokoupil a Kopecký - dusno, porval se s Mírou Málkem
11.9. jel na baterkárnu kvůli destilce
14.9. udělen titul „vzorný voják“
18.9. chci KVOP za „Bonzáka“ a dozvím se, že mi napsali dovolenku
20.9. odjezd na dovolenku do N.V.
1.10. konec dovolenky
4.10. tak to už tu jednou bylo...
6.10. Semiš majorem -  malá oslava
7.10. Mikita slíbil FAMU - domluva s promítačem
9.10 zase se musí pečetit!
11.10. sháněl piliny, jel s nima do parku
20.10. očkování proti chřipce, přišli první špagáti
23.10. přišel nový špagát do laborky, utopil nasávací tyč
25.10. cítil se nemocen
26.10. na chl. 40,- Kčs
27.10. přestalo bolet rameno, prst stále bolí, překlep na mazáky, 3 x rána páskem, spánek až v 1.00
28.10. zobáci přísaha
29.10. nuda na rotě + zima, začal bolet krk
30.10. přijat na ošetřovnu - angína, penicilín 4x2
2.11. krk bolí na dotek
3.11.  krk bolí méně na dotek
7.11. Hruda odmítá podepsat KVOP
8.11. Hruda odmítá podepsat KVOP!
9.11.  zatržený vycházky i KVOPy
10.11. poplach bez výjezdu
11.11. stěhování regálu, psal dopiy, díval na televizi
15.11. podepsaný KVOP
16.11. odjezd 7.00 na KVOP, v Holešovicích hlídka - ostříhání
17.11. setkání s Petrem Kadlecem, Albertov 16.00
18.11. s bráchou po městě, 16.00 herecký koncert v Obecním domě
19.11. Ignác, koupil místenku, návštěva dědy, s Péťou na Václavák a Národní, odjezd do Prostějova
20.11. politické školení mužstva - beseda s Valentou, PO - major, kontráš - benzín, večer schůze SSM, bolí v krku, unaven, 200.000 Praha
21.11.  předběžná v parku
22.11. PP -nebylo, ZLP - nebylo, ve 4 pečetil laborku, díval se na Kontakt, beseda s Hrudou a Puchejřem
24.11. odstoupil Jakeš a spol. (zde končí záznamy v notýsku)
22.12. odjezd na KVOP
25.12. návrat z KVOPu

Rok 1990

10.1. demonstrace v Praze za zkrácení vojenské služby, zánět nosohltanu
25.1. v Praze na služební cestě
29.1. odchod supráků
8.2. demonstrace za omezení provozu letiště, lambada 18-22
9.2. získal II. třídnost specialisty služby PHM
25.2. s Petrem Špolcem do Žešova, Vyšovic
14.3. s Kamilem na pivo
15.3. odjezd na KVOP
28.3. potlačení vzpoury v Leopoldově
30.3. rozloučení s Petrem Špolcem v Olomouci
2.4. odchod první části mého ročníku
14.4. Praha - zájezd
22.4. výlet na sv.Kopeček, do Olomouce
10.5. odjezd na KVOP
22.5 odjezd domů na ZD kvůli škole
28.5. Havel v Prostějově, majáless, 600 let Prostějova
9.6. odjezd do Prahy na zkoušky na FF UK
18.6. začátek dovolené
22.6. odjezd na zájezd do Paříže
27.6. konec dovolené
3.7. odvelen do Havlíčkova Brodu
10.7. návrat do Prostějova
11.7. odjezd na dovolenou
22.7. dozvěděl se o přijetí na vysokou školu, návrat do Prostějova
26.7. 10.00 dozvěděl se o odchodu do civilu
27.7. 14.30 odjezd do civilu, oslava v Praze
28.7. přeložen do zálohy a odevzdán do evidence OVS Praha 2